olej na plátně
1850–1860
vpravo dole
111 × 97 cm
rám
Ojedinělá horská scenérie nejvyšších výtvarných kvalit představuje reprezentativní ukázku díla Maximiliana Haushofera, který byl jako pedagog povolán do Prahy tehdejším rektorem Akademie, svým švagrem Christianem Rubenem, a přímo tak působil na generaci zásadně určující směr krajinomalby ve druhé polovině 19. století. Mezi jeho žáky patřili např. Adolf Kosárek, Alois Bubák či Julius Mařák. Ti jím byli natolik ovlivněni, že se většina z nich alespoň v určité vývojové fázi přiklonila k tematice alpské krajiny. Ke svým studentům však Haushofer přistupoval s velkým porozuměním, vedl je k pečlivému pozorování přírody a zároveň v nich byl schopen podnítit individualitu a tvůrčí volnost. Sám, právě prostřednictvím vysokohorských scenérií, dokázal využít nebývale živý kolorit, vyjadřoval také výrazné citové zaujetí pro atmosféru konkrétního přírodního okamžiku a zároveň prokazoval výjimečný pozorovatelský talent, který jako zapálený alpinista uměl plně uplatnit. Tematika jeho prací byla prodchnutá láskou k Alpám stejně jako hlubokou znalostí díla Carla Rottmanna – rád zahaloval alpské velikány do náladové atmosféry a maloval je ve valérech dobové německé romantické krajinomalby. Tatáž charakteristika by beze zbytku platila i pro představované plátno, které spojuje veškeré autorovy výtvarné kvality. Přesvědčivě se mu podařilo postihnout průzor údolím, s dominantní středovou kompozicí vypointovanou v průniku diagonál vodopádem, jenž zachytil v řadě maleb a lze jej číst jako určitou autorskou signaturu. Pečlivě je zpodoben i každý jednotlivý přírodní detail, snově průzračná vodní hladina i drobná stafáž určující měřítko. I toto jsou konkrétní elementy, které také svědčí o Haushoferově nesporném autorství. Na zadní straně se nachází ručně psaný přípis „Ansicht vom Venediger im Schlossalpental, Windisch Matrey in Tirol“, který by mohl výjev přesněji lokalizovat. Jedná se nejspíše o krajinu poblíž obce Matrei ve východním Tyrolsku, v jejíž blízkosti se tyčí hned několik majestátních třítisícovek, mj. Grossvenediger a Grossglockner. Na základě výše zmíněného lze toto dílo bez pochyby označit za práci galerijních kvalit. Kvalitní moravská sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.