Ojedinělá práce jednoho ze zakladatelů a vůdčích osobností české krajinomalby 19. století v sobě nese veškeré kvality charakteristické pro autorův zralý výtvarný projev. V souladu s evropskými dobovými proudy a v návaznosti na francouzské a  holandské klasiky 17.  století propojil hned několik krajinných partií a vytvořil ideální kompozici, ve které mohl uplatnit nejen prostorovou perspektivu do dálky se rozbíhající přírody, ale i detaily různorodých přírodních tvarů, a  to vše prostřednictvím minuciózní práce s náročnou technikou akvarelu – jedná se tak o určitou koláž celého portfolia dovedností brilantního krajináře. Kompozici vycházející z podobných principů využíval Mánes opakovaně – zajímavým srovnáním může být kupř. malba s názvem Vyvrácený pařez ze sbírek Národní galerie Praha (inv. č. O 516), kde se taktéž v předním plánu zaměřil na pečlivé vykreslení vyvráceného pařezu a jeho křivolakých kořenových systémů, zatímco nezapomněl ani na věrnou konstrukci zadního plánu. Mánesova Horská krajina byla prezentována na výstavě Česká tradice v 19. století (SVU Mánes, Praha, 17. 11. 1938 – 15. 1. 1939), která byla otevřena jen krátce po podepsání Mnichovské dohody, a  její důraz na tradiční české kulturní hodnoty měl být určitou morální vzpruhou v tíživé době po záboru části Československa. Toto dílo bylo též zachyceno na fotografii ze zmiňované výstavy, která byla otištěna v časopise Prager Presse (roč. 18, č. 286, 19. 11. 1938, str. 3) – viselo přímo za hlavou koně ze sousoší sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka. Dílo bylo taktéž publikováno a reprodukováno v odborné literatuře (E. Reitharová: Antonín Mánes, Praha 1967, obr. č. 94, kat. č. 529). Zásadní je i jeho provenience: jak dokládá štítek na rubové straně, bylo kdysi také zařazeno do slavné obrazárny Jindřicha Waldese (inv. č. 668). Uprostřed je patrné původní nastavení podložky. Zmíněné umělecko-historické i ryze estetické kvality obrazu jsou zárukou, že může být směle zařazen do jakékoli významné sbírky českého umění 19. století. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou.