Vizuálně velmi přitažlivé dílo až dekorativního charakteru pochází z  Lieslerova vyhledávaného období sedmdesátých let a  je testamentem jeho bohaté imaginace. Celá scéna je provedena s kresebnou přesností a jemnou linkou a bezesporu v sobě nese mnoho skrytých významů, jak už je autorovým zvykem. Plocha plátna je horizontálně rozdělena na dvě části, přičemž spodní část, zahalená v temné hnědi, může představovat zemi, pod jejímž povrchem se tváří v  tvář setkává mužský a  ženský princip. Vlasy obou postav splývají a  vytvářejí ladný ornament, jenž pokouší naši představivost. Nad povrchem země pak na růžovém pozadí plují dvě hustá oblaka a odráží v sobě duhový prvek, objevující se místy v celé kompozici – na horním oblaku se navíc uplatňuje typické Lieslerovo uskupení mnohobarevných očí. Přestože obraz může naznačovat, že tématem jsou živly, příroda, stvoření člověka či světa, interpretace díla je ponechána zcela na divákovi. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.