Svěží květinové zátiší Žluté kopretiny s konvalinkami patří mezi vrcholné ukázky Špálových kytic z třicátých let a vykazuje k tomu všechny potřebné znaky. Váza s květinou je umístěna na červené karpatské dece a  v  pozadí se setkáváme s krajinou ze Špálova staršího obrazu – v tomto případě s bouřící Otavou, jak nám sám autor osvětluje ve svém soupise, kde je dílo uvedeno pod číslem ((768)) a názvem: „Kytice menší, ve džbánku konvalinky, žluté kopretiny a narcisy, na karp. dece a vzadu Otava bouří“. Konec dvacátých a počátek třicátých let se v Špálově tvorbě nesl v duchu určitého zklidnění. Na umělecké scéně byl již plně etablován, jeho malby pravidelně zakupovala Moderní galerie, velmi často vystavoval nejen v Praze, ale i v zahraničí, a patřil k vůdčím členům SVU Mánes. Bylo pravidlem, že většina děl namalovaných v této době velice záhy odešla do nějaké sbírky, o  čemž svědčí i  zápisy v  soupisu. Předložené dílo koneckonců také skončilo v soukromé sbírce, a to ne ledajaké. Dostalo se totiž do držení paní Bondyové, jež se specializovala na sbírání hlavních představitelů české moderny. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a  PhDr.  J.  Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit: „[…] Na tomto zátiší rozvinul Špála svoji emotivní barevnost, smysl pro monumentalitu i podrobnost, cit pro jemný rukopis i robustní malířské gesto. […] Obraz proniká výrazný kontrast. Vypjatá atmosféra, oddělující popředí, vyjádřené rohem stolu, pokrytým červenou karpatskou dekou (přítomnost červené se objevuje i na džbánu), od pozadí vzdálenější modré řeky, jedinečným způsobem propojuje dva výtvarné žánry, jimž se mnoho výtvarníků dosud věnovalo samostatně. Ukazuje Špálu jako jedinečného syntetika. […]“).