Rané tvůrčí období Václava Špály je v  aukci zastoupeno portrétem jeho ženy Jany Špálové (rozené Rychlíkové), přezdívané Žanda. Jejímu portrétování se věnoval zejména v začátcích své malířské cesty, ať už v realističtějších, nebo naopak spíše fauvistických polohách. Předložený olej je ukázkou radikálnějšího přístupu a  odpovídá tak jeho tehdejšímu uměleckému projevu, založenému na expresi a kubizujících tvarech. Špála jej vytvořil rok před jejich svatbou v  roce 1918 a  poté zůstal v  majetku jeho paní. Sběratelskou hodnotu díla zvyšuje jeho černobílé reprodukování v autorově monografii (T. Vlček et. al.: Václav Špála – Mezi avantgardou a živobytím, Národní galerie, Praha 2005, nestr.). Obraz je uvedený ve Špálově soupisu pod názvem Žanda (hlava, malé, č.m.) a číslem 48. Na rubové straně díla se nachází štítek s potvrzením pravosti od prof. Jaromíra Pečírky a Jana Špály, autorova syna. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  R.  Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.:  „[…] Tvář, která je osvětlená, jak naznačují prudké přechody bělob a šedomodrých, se Špálovi stala nosným jádrem, oči paní Žandy jsou upřené vpřed, jako by její mysl statečně zvládala umělecké zpracování. Špála tak vytvořil jeden z nejradikálnějších modernistických portrétů. Jde o dílo, které dalece smysl portrétu přesahuje. […]“).