Tento moderně a v geometrické zkratce pojednaný obraz je v kontextu nové figurace reprezentativní ukázkou umělcovy tvorby šedesátých let. Na konci padesátých let Hájek své výrazně pevně stylizované obrazy definuje tlustou černou linkou, kterou zde zcela přirozeně transformuje do podoby vitráže, jež funguje na stejném principu. Tvar je ještě více rozveden do plochy, prostorovost výjevu a sochařská plastičnost tvarů však stále zůstávají zachovány. I když se jedná o návrhy pro prostory budovy Strojimportu v Horních Počernicích, kresba působí solitérním dojmem a neztrácí nic z Hájkovy působivé poetiky civilnosti a všednosti. Práce byla zařazena na výstavu Miloslav Hájek: malba, kresba, sochy (Galerie Maldoror, 12. 12. 2007 – 26. 1. 2008), v jejímž katalogu byla publikována a reprodukována (V. Lahoda, Praha 2007, str. 46–47). Současný majitel dílo získal přímo z ateliéru umělce. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.