Romanticky laděný výjev reprezentuje nejlepší umělecké finesy Ludmily Jiřincové, přední české ilustrátorky, grafičky i malířky, její jedinečný kresebný způsob i charakteristický, vizuálně působivý obsah, zaměřující se na křehkost ženství. Dokonalé řemeslné provedení, na které autorka kladla velký důraz, úzce souvisí s  odkazem jejího prastrýce Ferdinanda Engelmüllera, žáka Mařákovy speciálky, jehož navštěvovala v  ateliéru, a  tyto návštěvy prohlubovaly u  mladé dívky zájem o kreslení. Ve své volné tvorbě, kterou zosobňuje i  předložená kresba, dokázala Jiřincová s  bravurní precizností využít potenciálu barevných valérů, díky kterým do svých děl vnesla měkké světlo, zahalující scény do snivého sfumata. Pro své poetické vidění skutečnosti a  stylizaci bývá její tvorba srovnávána s  dílem Jana Zrzavého. Předložená vizuálně silná práce zachycuje v minuciózně odstíněných pastelových tónech tři něžné dívčí bytosti sladce líbezných tváří, v  závojích skládajících se z motýlů a drobných kvítků, v okamžiku tiché kontemplace, symbolicky navazující na noblesu gotiky krásného stylu či ušlechtilosti anglických preraffaelitů. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Předložené dílo ‚Trojice‘ patří mezi vzácné, reprezentativní realizace autorky, u níž jinak převládal sklon ke komornímu pojetí výtvarné práce. Je to mocně lyrické dílo vyhraněné figuralistky, jejíž syntéza reality a snu má své výchozí body jak v Mánesově líbeznosti, tak v romantické osudovosti Jana Preislera. […]“).