Jiří Načeradský, žák Vlastimila Rady, patřil mezi hlavní představitele nové figurace, jejíž tendence rozvíjel například v obrazech s tematikou sportu nebo „osudových žen“ (femme fatale). V osmdesátých letech byl jednou z osobností, které měly zásadní vliv na nastupující generaci, spolu s níž se technika malby opět dostávala na výsluní jakožto prostředek výtvarného projevu. Plátno OPUS 64 prezentuje formálně umírněnější polohu Načeradského tvorby, zachovává si však groteskní a  erotický náboj, typický zejména pro jeho dílo od sedmdesátých let. Ústředním motivem je jakási zvláštní geometrická konstrukce, sestavená z  tlustých černých linií a  stylizovaných ženských prsů. Obraz je vynikající ukázkou autorovy tvorby z nelehkého období normalizace. Při konzultacích posouzeno PhDr.  J.  Machalickým a P. Machem, správcem autorovy pozůstalosti.