Adolf Chwala, krajinář druhé poloviny 19. století stojící na pomezí romantické a realistické malby a reflektující i nové progresivní dobové výtvarné směry, se v představované práci prezentuje jako osobitý a  originální umělec se specifickým projevem i výběrem námětu. I zde zůstal věrný komponované krajině s prvky rakouského plenérismu, impresionismu a barbizonských mistrů. Právě v osmdesátých letech mu malování u jezera Mondsee a především pak jeho dominanta Dračí skála (Drachenwand) byly oblíbeným a vícekrát variovaným tématem, které zpracovával nejen z více úhlů pohledu, ale i v rozličných denních dobách a za proměnlivých povětrnostních podmínek. Toto plátno nese většinu charakteristických prvků, které obecně s výtvarným projevem Adolfa Chwaly spojujeme. Patří mezi ně monumentální skaliska, polojasné nebe s  věrně zpodobenými kadeřavými kumuly, ekvilibristicky zachycená vodní plocha, detailní přední plán se solitérně umístěnými kameny i povinná stafáž se ženou nesoucí na hlavě žok čerstvě posečené trávy. Tento obraz lze bez pochyby označit za vysoce kvalitní a reprezentativní ukázku Chwalovy zralé tvorby. Kvalitní moravská sbírka. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.