84. aukce, číslo katalogu 9 Zcela nově objevené a dosud neznámé autentické dílo Maxe Švabinského potvrzuje nejen důležitost, již autor tomuto námětu přikládal, ale dokazuje zároveň i jeho náročný pracovní postup od první skici k definitivě, který v tomto konkrétním případě čítá kolem 15 známých studií kreslených tužkou i malovaných olejem. Tyto práce z větší části pořizoval v horkých letních dnech roku 1909, a to přímo v plenéru v Rajské zahradě na rozhraní Vinohrad a Žižkova. Švabinský sám tento obraz později zařadil do „kypícího věku“, tj. doby své umělecké zralosti a životního elánu, kdy se fialová a modrá Chudého kraje proměnila v souzvuk kadmiově žluté, modré a zelené. Konkrétní barvy v tomto případě jistě nebyly použity samoúčelně a měly svou symbolickou povahu stojící v osobitém dialogu s takřka „courbetovsky“ pojatým naturalismem. Přímé tematické odkazy ke starší malířské tradici završené francouzskými realisty a impre| 10 sionisty lze také hledat ve snaze zasadit akademicky cítěný akt do plenérového rámce, jako to známe např. u Édouarda Maneta. Vidíme zde zároveň jeden ze zásadních kroků, které o desetiletí později vedly k sérii tisků s názvem Rajská sonáta, kde reálnou komponentu lidského fyzična propojil Švabinský se složkou snových exotických rájů, s návratem k prvotní podobě přírody, a to vše, aby tohoto principu dále plně využil ve slavném monumentálním, až barokně cítěném plátně Žně z konce 20. let. Zde, při práci na Žlutém slunečníku, tak byla nastolena cesta, kterou se Švabinský definitivně malířsky přiklonil k pozemskému životu a jeho plnosti stojící v jasném protikladu k jeho dosavadním interiérovým kompozicím. Výtvarnými i historicko-uměleckými kvalitami, hřejivým optimismem, mistrným nezaměnitelným rukopisem a nepopiratelně čistým dekorativním účinkem tak představované dílo jistě potěší mnohého náročného sběratele a milovníka umění. Prezentováno v dobové Eckově adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.
