84. aukce, číslo katalogu 113 Výtvarně i obsahově velmi přitažlivá práce česko-německého malíře, talentovaného studenta pražské, vídeňské a mnichovské Akademie, spadá do specifického okruhu autorových děl zabývajících se okultismem, mysticismem, spiritismem, telekinetikou a jevy mimo běžně viděný svět. Tato poloha mu už za jeho života přinesla od některých kruhů nepochopení a odmítnutí. Na druhé straně však zároveň zvyšovala jeho prestiž a oblíbenost na tehdejším trhu s uměním. Max, podobně jako řada dalších osobností té doby, byl přesvědčen, že je člověk vzhledem k vyššímu evolučnímu stupni schopen nejen komunikovat s duchy, jak dokazují pokusy o přenos myšlenek např. pomocí média Liny Matzingerové v jeho ateliéru, ale i vidět do budoucna. Touto schopností jsou podle samotného autora schopny disponovat speciálně obdařená média, jako jsou kartářky, věštkyně a v neposlední řadě hadačky. Právě taková hadačka je zachycena na představovaném obraze, jenž spadá svým námětem do speciálního sociálního a psychologického žánru. Vyobrazena je zde dáma z vyšší společnosti (nesjpíše Ernestina Harlanderová, jejíž portrét o dva roky později Max taktéž vytvořil a již si také roku 1893 vzal za ženu), které chudá stařena předpovídá budoucnost z napřažené paže. Zajímavými momenty jsou dále nejen kočka vynořující se ze stínu jako obecný atribut čarodějnictví, ale i rozvinutý svitek s tajnými runami, jenž přímo odkazuje k Maxovu tajnému obrazovému písmu, kterým psal šifrované dopisy o věcech okultních. Sběratelskou atraktivitu díla potvrzuje jeho publikování a reprodukování v odborné literatuře (Filip, A. / Musil, R., edd.: Gabriel von Max, 1840–1915, Plzeň, Západočeská galerie, 2011, str. 172, obr. 229). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. R. Musilem. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové (cit.: „[…] Max byl ve své době jedním z nejpopulárnějších autorů a mnohá jeho slavná díla byla vydávána jako upomínkové fotografie. Také obraz U hadačky vyšel v Mnichově jako dobová reprodukce – Bei der Wahrsagerin, Verlag Photographische Union in München. […]“).
