84. aukce, číslo katalogu 29 Naprosto  unikátní  malba Jana Koblasy  je  strhujícím  příkladem jeho nesmírného talentu, jenž se v  krátkém období od  konce 50.  do poloviny 60.  let projevoval zejména na plátnech. Koblasa byl hodnocen jako mimořádně nadaný již od  školních  let  a  jeho  všestranné  umělecké  založení  našlo uplatnění na prvních akcích Malmuzherciády, která spojovala malíře, muzikanty a  herce. Přestože se na půdě pražské Akademie profiloval zejména jako sochař, od roku  1958  se ve své práci soustředil především na malbu. Jeho abstraktní a  strukturální obrazy reagovaly na témata existencionální úzkosti a  lidskou emocionalitu. Vždy pracoval v  cyklech, ovšem  z  tohoto  je  známo  jen  torzo,  a  obraz  Noli  tangere  circulus meos  je tak ve své hloubce a  síle jedním z  Koblasových nejsilnějších solitérů. Název díla odkazuje k  posledním slovům Archiméda, jež znamenají „nenič mi mé kruhy“ a  jež prý Archimédés zvolal k  vojákovi, který ho při studiu kruhů vyrušil. Voják ho ale následně v  zuřivosti usmrtil. Snad je dílo spjato s  umělcovou touhou po klidu a  možnosti soustředit se na vlastní práci a  její problematiku, aniž by byl rušen vnějšími politickými okolnostmi a vlivy. Obraz byl v  roce 1966 vystaven na Koblasově autorské výstavě v  pražské Galerii Československého spisovatele (Jan Koblasa: Obrazy, sochy, kresby a  grafiky), kde je také reprodukován v  katalogu. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  K.  Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr.  M.  Nešlehové (cit.:  „[…] Téměř monochromně pojatá práce zachycuje otevřenost tvůrčího procesu, spontánnost reakcí a  tvůrčích asociací na náhodné doteky a  zásahy,  na  podněty  vzniklých  skvrn,  bodů,  rozpíjejících se struktur, linií a  čar. […] Působivost předložené práce je téměř magická: excituje fantazii diváka. Naše vnímání díla se tak propojuje s  aktem tvůrčího procesu umělce […]“).