84. aukce, číslo katalogu 16 Naprosto unikátní dílo galerijního charakteru je famózním zástupcem autorovy závěrečné fáze tvorby, kdy Kremličkova malba dosáhla mistrovského provedení a hluboké meditativní formy. Nesmírná uvolněnost projevu a jedinečnost námětu vychází z umělcovy cesty do Francie, kterou podnikl na jaře roku 1930 a jež se stala hlubokou studnicí inspirace na další roky. Kremlička zde navštívil Normandii a tamní skalní brána, místo, kde končí země a začíná moře, ho velice okouzlilo, stejně jako předtím Clauda Moneta nebo Gustava Courbeta. Scéně věnoval dva své obrazy, v nichž pobřeží zachytil z širokého nadhledu jako útvar uzavírající pobřežní pás. Výjev ovládá výjimečně jednotná šedobílá tonalita a ústředním motivem se stala kaple, která jako by do sebe vstřebávala veškeré napětí těchto končin. Kremličkovi se dokonale podařilo zachytit atmosféru místa a přemístit diváka na větrem bičovanou pastvinu, kde člověk zanechal svou poslední stopu a za níž už není nic než dálka. Dílo je reprodukováno v monografii autora (K. Srp: Rudolf Kremlička, Praha 2006, kat. č. 367). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Málokterá pozdní Kremličkova krajina má tak tesknou, vnitřně soustředěnou atmosféru jako toto pobřeží v Normandii, jako by byla výrazem celé pozdní Kremličkovy osobnosti, která se sice v ženských aktech přikláněna někdy k silné senzitivitě, avšak v mnohých krajinách dokázala vyjádřit opačnou stránku jeho povahy. […]“) a potvrzení o pravosti díla dr. J. Borovičky.