84. aukce, číslo katalogu 197 Vynikající, na trhu vzácně se objevující práce spadá do autorova významného, i  když nelehkého období krátce po druhé světové válce, kdy začal působit jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v  Praze. Na počátku válečných let byla umělcova tvorba, stejně jako mnoha jeho souputníků, utlumena a  jejich práce označeny za „zvrhlé“ či „zdegenerované“ umění. František Muzika se proto uchýlil převážně k  scenáristické tvorbě, která mu nabízela obživu a  jistý způsob uměleckého vyžití. V  průběhu války se navzdory zákazu rozhodl vrátit i  k  tvorbě volné a  zachycovat nepopsatelnou absurditu doby prostřednictvím imaginativního umění, jež mu poskytovalo nejlepší  možnosti,  jak  vystihnout  niterné  pocity.  Navázal na své předválečné tendence, ve kterých dominovaly podivné zvláštně pokroucené figury, jež zbavil jakéhokoliv kontaktu s  realitou a  umístil je do vyprázdněných, blíže nespecifikovaných prostor. Předložené dílo je skvělým dokladem těchto tendencí. Ve výrazném koloritu vyvedená f igura  hravě  se  proplétajících  organických  tvarů  je  definována elegantní jemnou linkou, která podporuje křehkost celého výjevu působícího jako pouhá iluze. Dílo bylo evidováno v  autorově osobní fotografické evidenci pod č.  682. Vysokou sběratelskou a  galerijní hodnotu  ještě zvyšuje  původ  z  významné sbírky  dr.  J.  Borovičky, o  čemž  svědčí přípis na zadní straně  obrazu.  Při konzultacích posouzeno PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D., a  prof.  J.  Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.:  „[…] Obraz je celistvou výpovědí o  autorově vnitřním světě po konci druhé světové války: uzavřenost tvaru se odráží od okolního,  prázdného  prostředí.  Dovádí  Muziky  na  pomezí ‚měkkého‘ surrealismu, zdůrazňujícího především imaginativní hodnoty, obsažené ve tvarech samých. […]“).