84. aukce, číslo katalogu 147 Výjimečné provedení jednoho ze Špálových oblíbených témat, tedy zátiší s kyticí, potvrzuje jeho ohromující tvůrčí sílu a touhu experimentovat s barvou, její rolí v kompozici, i prostorem. Právě v roce 1928 se v tvorbě tohoto vynikajícího autora objevil sklon navracet se k modernistickému pojetí malby, které mu ovšem umožnilo přistoupit k ustáleným námětům s novou živostí. Kytice s blatouchy vyniká mezi jinými především využitím žluté barvy, kterou Špála nenápadně zapracoval do středu kytice a zopakoval ji i v opadaných okvětních lístcích blatouchu kolem džbánu. Přestože je žlutá v kontextu ostatních užitých barev v minimu, stává se základním stavebním prvkem celé kompozice. Působení celé kytice, výrazné neskonalou čerstvostí a svěží vizuální stylizovaností, ještě akcentuje netypicky prosté a prázdné pozadí. Hodnotu obrazu navíc zvyšuje fakt, že je malba oboustranná. Na rubu plátna Špála zachytil krajinu s řekou, klidně se vlnící mezi lesy a skálami. Živost a přirozenost malířského projevu, stejně jako hra s barvou a jejími odlesky činí z celého výjevu navýsost kvalitní malbu, jež je čelnímu motivu zátiší více než rovnocenná. Obraz je uveden ve Špálově soupisu díla pod označením II 327 1928 Kytky: pivoňky, blatouch a bílé koule ve džbánu. Plátno bude zařazeno do chystané monografie PhDr. K. Srpa. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Zátiší se vyznačuje ostrými vstupy světla a stínu, jejichž lomený přechod je znázorněný na bílé váze, pokryté modrou vegetací, na níž se stín prudce láme. Je to patrné z dvojznačného působení vlastního džbánu, který je výrazně plošný, vyjádřený jen modrou obvodovou linií, a zároveň díky světlu nabývá na objemu. […]“) a znalecký posudek PhDr. M. Kodla.