Velkoformátová, na trhu vzácně se vyskytující a sběratelsky velice atraktivní práce navazující na civilistní poetiku Skupiny 42 je mistrnou ukázkou autorovy charakteristické tvorby spadající do jeho umělecky významného období sedmdesátých let. Dílo je zvláštní až kontemplativně laděnou souhrou dvou základních rovin. Na prvním místě lze vnímat krajinu, jíž dává na obraze umělec hlavní prostor v podobě širých, mírně se vlnících, až abstrahovaných polí, nad nimiž se poklidně tyčí blankytně modré nebe. Druhým aspektem je svět lidí. Malíř v prvním plánu jako by sledoval přítomnost člověka, onu stopu lidské existence, která byla zanechána v rozlehlé všeobjímající přírodě v podobě idylického zákoutí statku obklopeného vzrostlými stromy, s oblíbeným motivem rybníka. Oba tyto světy se na obraze přirozeně prolínají a doplňují, jako by byly odjakživa svou vzájemnou nedílnou součástí. Obraz byl pod stejnojmenným názvem reprodukován v umělcově monografii Vlastimil Beneš (J. Baleka, Praha 1999, str. 93, obr. 113) s chybně uvedenou datací a rozměry (1978, 60 × 75 cm). Dílo původní majitel získal přímo z Benešovy pozůstalosti. Při konzultacích posouzeno PhDr. A. Strnadlovou a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.