Kremličkova pozdní, leč vysoce promyšlená a vizuálně přitažlivá scenérie se vyznačuje malířovým osobitým zjednodušeným rukopisem, který do své typické přirozené uvolněnosti dozrál právě na přelomu dvacátých a třicátých let. Přestože větší část svého života zasvětil spíše figurálním motivům, od dvacátých let často volil zdánlivě obyčejné krajinářské výjevy, ve kterých však rozehrával výjimečné malířské finesy. Zásadním se mu stal pobyt ve francouzské Bretani, kde strávil možná nejšťastnější chvíle svého života a jejíž meditativní panoramata zůstala zvěčněna na několika plátnech. Tuto zkušenost se následně snažil uplatnit i v českém prostředí. Tentokrát si vybral oblast, kterou důvěrně znal a často ztvárňoval na kresbách, totiž severní Čechy, s velkou pravděpodobností řeku Labe za Děčínem. První plán kompozice tvoří řeka s břehem, z nějž vyrůstá zvlněná kopcovitá krajina modelovaná různými valéry zelené, a výjev uzavírá modré nebe pokryté bílými mraky. Bezprostředně zaujmou do zeleni zasazené červené střechy domů, které svojí barevností i umístěním pouze do pravé části obrazu vnášejí určité napětí. Harmonickým a klidným prvkem je pak přítomnost kotvící lodi a plujícího voru s drobnou figurální stafáží. Rozostřenou optikou dokázal Kremlička bravurně postihnout na jedné straně pomíjivost okamžiku v podobě stále ubíhajících oblaků a lidí unášených vodním proudem a na straně druhé stálou přítomnost hor i domků, přetrvávajících v krajině po desetiletí. Obraz byl reprodukován v autorově monografii pod názvem Krajina v pohraničí (V. Nezval: Rudolf Kremlička, Praha 1955, repro. 80), prezentován na Kremličkově posmrtné výstavě pod názvem Pohraniční krajina (Umělecká beseda, 12. 3. – 24. 4. 1932, kat. č. 106) a na Kremličkově monografické výstavě ve výstavní síni Mánes (Nová síň, leden–březen 1958, kat. č. 69, pod názvem Česká krajina v pohraničí). Původním majitelem obrazu byl Ing. František Boguszak, kapitán, pracovník Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, významný zeměměřič a topograf, jak ostatně dokládá i štítek Ústředního svazu československých výtvarných umělců na rubu obrazu s opět trochu odlišným názvem Krajina u řeky. Mírně poškozeno. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Kremlička tak v této pozdní krajině propojil tři živly: vodu řekou, zemi zvlněným kopcem s výraznou dominantou, a vzduch, vyjádřený mraky, přičemž čtvrtý živel, oheň, by mohl být spatřován v červených střechách. […]“).