tempera na papíře
kolem roku 1940
nesignováno
28 × 39 cm
rámováno, pasparta
Odhad: 250 000 Kč – 450 000 Kč
Vyvolávací cena: 200 000 Kč Dosažená cena: 480 000 KčJedna z mála dochovaných ilustrací ke knize Zuzanka objevuje svět, kterou napsala Helena Chvojková, tehdejší manželka Jiřího Trnky, vznikla v době, kdy byl Trnka na počátku své profesní dráhy. Inspirován prvními krůčky jejich malé dcery Zuzanky, vytvořil navýsost netradiční a novátorské ilustrace oproštěné od vnějších uměleckých stylů, jež zaujaly širokou veřejnost. První vydání bylo vytištěno v roce 1940 v nakladatelství Melantrich, které se v té době stávalo jedním z vůdčích tiskařských podniků a s nímž ostatně Trnka navázal v roce 1936 externí a zanedlouho i stálou spolupráci. V průběhu celé své kariéry pak tento všestranný a mimořádně talentovaný výtvarník svým velice dobře rozpoznatelným stylem postupně ilustroval více než stovku titulů pro děti, mládež a dospělé. V předložené půvabné práci, která se ve zmíněné knize objevuje na straně 32–33, nás Trnka zavádí do alegorického světa personifikovaných mušek ve fracích a cylindrech a bílých šatech se závojem radujících se během svatebního veselí, přičemž v pravém dolním rohu si můžeme povšimnout dívčího oka v klíčové dírce, které pozoruje tento pohádkový svět odehrávající se za zavřenými dveřmi, mimo dosah lidských bytostí. Motiv malých mužíčků a skřítků ze světa hmyzu, který se zde v Trnkově kariéře objevuje vůbec poprvé, můžeme vnímat i jako budoucí předobraz jedné ze zásadních knih české literatury Broučci, která se zapsala hluboko do imaginace mnohých z nás. Práce je reprodukována v katalogu výstavy Jiří Trnka: V zahradách imaginace, 27. 10. 2019 – 26. 6. 2020, Kutná hora 2019, repro. str. 40. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza ak. mal. J. Trnky, autorova syna (cit.: „[…] Na rozdíl od většiny tehdejších ilustrátorů, nesnažil se s fotografickou přesností zachytit reálné situace popisované v textu ani realistickou podobu knižních hrdinů, ale prostřednictvím bohaté obraznosti a nezaměnitelné stylizace, vybaven brilantní kresbou, smyslem pro kompozici a kultivovanou barevností, budoval vlastní výtvarně poetický styl, který v dětech probouzel fantazii, cit a smysl pro krásu. […]“).