Tato vynikající ukázka Špálova nezaměnitelného mistrovství ve zcela příznačném výtvarném přednesu syntetizuje veškeré jeho nejlepší štětcové finesy a velice přesvědčivě navazuje na umělcovo nejvíce ceněné období. Počátek čtyřicátých let, doba probíhající války, se u Špály projevil zejména v jeho obracení do sebe sama a v hledání nových výrazových cest pro svoji bohatě se rozvíjející tvorbu. Ačkoliv zkomponovaná scéna vykazuje vliv malířova vzoru Paula Cézanna, ze svižného suverénního rukopisu a nezaměnitelné výrazové exprese je patrné, že byla malována s velkou radostí a snahou o nalezení primárního senzitivního vztahu k vybranému námětu. Ostatně s příchodem jara Špála často ztvárňoval tato ovocná či květinová zátiší, nejen aby v nich analyzoval nové možnosti výstavby obrazu, ale zejména pro radost z tvorby samotné. Práci můžeme směle zařadit k malířovým kvalitním a reprezentativním plátnům. Obraz je uvedený ve Špálově soupisu díla pod číslem 1461 a názvem Jablíčka na karp. dece, vzadu kus lesa, 6 kusů. Na zadní straně se nachází soupisové číslo v kroužku a razítka V. Baura, prvního majitele díla. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Zátiší, pocházející ze závěrečného období Václava Špály, propojují dva rysy: velká kompoziční střídmost a současně výrazná barevná uvolněnost. Oba tyto polarizující se přístupy se vzájemně doplňují, vytvářejí výsledný syntetický účinek, který dává Špálovým obrazům jedinečnou emotivní plnost. […]“).