Sugestivní portrét je dílem všestranného výtvarníka Otakara Mrkvičky, který během své kariéry dokázal obsáhnout mnoho uměleckých disciplín. Není však příliš známo, že se příležitostně věnoval i malbě realistických portrétů, kdy mu velice často seděli modelem divadelní herci, se kterými spolupracoval. Jako člen Devětsilu se v roce 1926 stal výtvarníkem jeho divadelní sekce a od roku 1927 pracoval jako scénograf a občasný režisér v nově založeném kabaretním divadle Dada, kde se setkal s půvabnou herečkou Lídou Otáhalovou, která se záhy stala jeho ženou. V předloženém plátně zpodobnil její ušlechtilou plně soustředěnou tvář, jejíž pohled směřuje vpřed, jako by se jednalo o okamžik, než herečka vstoupí na pódium, jak ostatně napovídá i závěs nacházející se na pravé straně. Obraz byl vystaven na samostatné výstavě Otakara Mrkvičky (26. výstava, Topičův salon 1940, kat. č. 46) a pochází z pozůstalosti přímé autorovy dědičky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Zajímavostí je, že portrét pochází z roku, kdy získala Ludmila Otáhalová zřejmě svou jedinou filmovou rolu ve filmu Velbloud uchem jehly (1936), ve kterém hrála členku Společenského klubu. Při srovnání záběrů z filmu a Mrkvičkova portrétu lze vznést předpoklad, že se inspiroval právě touto rolí. […]“).