Toto půvabné dílo je příkladem nezaměnitelného malířského stylu významného českého ilustrátora, loutkáře, kostýmního výtvarníka a tvůrce animovaných filmů, Jiřího Trnky. Malba Trnkovi sloužila k zachycení témat, která jej dlouhodobě fascinovala a velkou měrou formovala i jeho osobnost. Vedle oblíbeného masopustu se takovým námětem stalo prostředí divadla. Do pražského divadelního života se umělec zapojil návrhy scén a kostýmů již za druhé světové války. Tato okouzlující malba pochází z období, kdy umělec stále více upouštěl od narativních prvků obrazu a nechával promlouvat samotné médium malby, čehož dosáhl pastózním nanášením barvy špachtlí. Charismatická polopostava herce je idealizována na základě dlouhodobé kultivace tohoto lidského typu. Umělec využil působivého kontrastu černé a bílé a následně siluetu obepnul jemným závojem žlutí a šedí v jejich odstupňované světelnosti, čímž docílil lyrického účinu formy. Jistá příbuznost s Trnkovými půvabnými loutkami umožňuje vnímat Herce jako jakousi myšlenku, idealizaci člověka-herce, k němuž autor spěl již od chvíle, kdy spatřil divadelní hru Pseudolus v nezapomenutelném podání Ladislava Peška. Prezentováno v původní adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza ak. mal. J. Trnky, autorova syna (cit.: „[…] Fenomenální herecký výkon Ladislava Peška v hlavní roli Trnku natolik fascinoval, že se herci, herečky a divadelní prostředí obecně přiřadilo navždy k prioritním námětům jeho kreseb a obrazů. Do této kategorie patří i tento obraz. […]“).