Vrcholně surrealistická práce Františka Janouška, jehož osobitá tvorba nemá v kontextu střední Evropy obdoby, vypovídá o vnitřním naladění člověka zmítaného nejistotou, kterou v něm vyvolávala situace ohledně dobového politického dění. Janouška k surrealismu naplno přivedla legendární výstava Poesie 1932, která předvedla to nejlepší z tehdejší rozmanité evropské produkce a na které on sám představil ještě optimistické kompozice plné bujících životadárných organismů. Zhlédnutí umělecké konkurence mu však dodalo odvahu k mnohem spontánnějšímu výtvarnému projevu, který krátce nato představil v podobě obrazů plných alegorických symbolů a skrytých narážek, a to i navzdory tehdejší kritice z řad laické i umělecké veřejnosti, která neměla pro jeho sugestivní a emotivně zabarvenou předzvěst válečné hrozby pochopení. Základem v jeho výjevech zůstalo i nadále figurální tvarosloví, siluety převedené do stylizovaných a deformovaných bytostí, které se vzájemně proplétají, plazí či létají. Předložená malba představuje rozvrstvenou snovou scénu vyjadřující na první pohled dramatické napětí, které vyvolávají Janouškovy charakteristické objekty, dvě biomorfní stvoření odkazující k lidské tělesnosti. Postava-objekt v levé části připomíná svým vzezřením starožitnou masivní skříň, zastupující ženský element, a postava plná dlouhých končetin v pravé části vyjadřuje pravděpodobně muže. Obě rozpínající se figury, otevřená almara i šlachovitý mužíček, spolu komunikují, spíše zápasí, a mohou tak evokovat souboj kudlanek nábožných, oblíbeného surrealistického motivu. Janoušek před diváky postavil komplexní, vysoce promyšlenou nadskutečnou vizi, ve které rozvíjí motiv vztahu muže a ženy, jímž se sice zabýval i v dřívějších dílech, avšak nyní mu propůjčil syrovou podobu, ve které dochází k vyrovnanému souboji obou pohlaví. Obraz byl prezentován na autorových samostatných výstavách František Janoušek, Posmrtná výstava malířského díla v Mánesu, SVU Mánes, Praha, prosinec 1947 (kat. č. 62); František Janoušek, 1890–1943, Malířské dílo, Galerie Středočeského kraje, Zámek Nelahozeves, 21. 8. – 31. 10. 1965 (kat. č. 109); František Janoušek: Malířské dílo, SVU Mánes, Praha, 18. 1. – 13. 2. 1966 (kat. č. 48). Plátno má dle malířova lístkového katalogu číslo 267/102, pochází z rodiny autora a bude zařazeno do chystaného soupisu díla v připravované monografii Mgr. E. Vele. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Janouškova práce z let 1935–1938 představuje jednu z nejoriginálnějších enkláv v rámci evropského surrealismu, ve které má tento obraz, jenž dosud nebyl zastoupen na žádné současné přehlídce surrealismu, mimořádné místo: je objevem, jenž se může zapsat do dějin českého malířství třicátých let minulého století. […]“).