Pařížský motiv spadá do Součkova kvalitního a vyhledávaného období, ve kterém se mu dostalo zasloužené pozornosti po úspěších na mezinárodních přehlídkách v Benátkách v roce 1958 a São Paulu v roce následujícím. Přímo roku 1961 byl pak za své dosavadní dílo oceněn Národní cenou Guggenheimovy nadace v New Yorku a bylo mu umožněno ještě téhož roku vycestovat do Paříže a Londýna. Není s podivem, že kročehlavského rodáka ze skromných poměrů vždy velmi přitahovalo prostředí velkoměst, podpořené v jeho malířských počátcích i působením v civilismem okouzlené Skupině 42. Už během čtyřicátých let v kresbě i malbě zachycoval pestrý život v pražských uličkách, pasážích, kavárnách nebo u výčepů, fascinován především obyčejnými lidmi a noční atmosférou. V první polovině šedesátých let se díky pařížským a londýnským zkušenostem jeho rukopis ještě více uvolnil; Souček nechal plátno prostoupit pulzující energií nočních scén, které zachycoval v tlumených odstínech červené, žluté, okrové, oranžové či šedomodré. Mezi souhrou těchto barevných ploch lze rozeznávat expresivní černé siluety postav, neustále v pohybu či schované v rušném davu u kavárenského stolku. Součkův svěží gestický rukopis dokázal spolehlivě vystihnout živou atmosféru těchto míst a velmi sugestivně vykreslit vnitřní napětí celé scény. Sběratelskou hodnotu díla zvyšuje jeho bohatá výstavní historie, např. na autorových samostatných výstavách v Domě U Kamenného zvonu (Karel Souček: Obrazy, kresby, Praha, 29. 2. – 15. 5. 1988), v Galerii kladenského zámku (Karel Souček: Výběr z díla, Kladno, 11. 2. – 21. 3. 2010) nebo v Rabasově galerii (Karel Souček 1915–1982, Nová síň pod Vysokou bránou, Rakovník, 21. 5. – 5. 7. 2015), odkud se výstava přesunula do Galerie výtvarného umění v Chebu (11. 7. – 27. 9. 2015). Na rubu uvedeno malířovo evidenční číslo 283. Práce pochází z rodiny autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.