Neobyčejně jemná a čistá práce představuje charakteristickou tvorbu československé sochařky Marii Bartuszové, jejíž dílo bylo po dlouhá léta širší veřejnosti prakticky neznámé a mezinárodní úspěch zaznamenalo až po autorčině smrti, na výstavě Dokumenta 12 v německém Kasselu v roce 2007. Bartuszová ve svých abstraktních, nesmírně okouzlujících objektech využívala efektu efemérnosti a křehkosti, které jsou výsledkem spojení jejího úzkého vztahu k experimentu a senzitivní povahy. Štvordielnou plastiku III (Klíčenie) poprvé vytvořila ze sádry roku 1966, předložený odlitek však pochází z roku 1997 a je třetím ze čtyř vyvedených v sádře. Pracuje v něm s motivem růstu, ale i tělesnosti, jež zpracovává pomocí organických tvarů. Klíčící výhonky pomalu raší z hladkého jadérka, jako by se rozkoukávaly a hledaly své místo. Sádrové i bronzové odlitky tohoto díla byly mnohokrát vystaveny, např. v Tate Modern (Maria Bartuszová, Londýn, 20. 9. 2022 – 25. 6. 2023) nebo v Muzeu moderního umění ve Varšavě (Maria Bartuszová, Provisional Forms, 25. 9. 2014 – 1. 4. 2015), a jsou zastoupeny v zahraničních soukromých i veřejných sbírkách (např. Slovenská národná galéria, inv. č. P 1816). Tvorba Bartuszové si mezinárodní pozornost nepochybně zaslouží. Bez většího vlivu výrazných teoretických osobností a mimo velká kulturní centra se jí podařilo rozvinout autentické umělecké dílo, které v dnešní době nachází srovnání s dobovou zahraniční uměleckou scénou, což dokazuje i výše zmíněná výstava ve slavné Tate Modern. Dílo bylo reprodukováno v autorčině monografii (G. Garlatyová: Maria Bartuszová, Košice 2022, str. 124, 125 a 539). Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložen certifikát autenticity vydaný Sbírkou Marii Bartuszové.