olej na plátně
kolem roku 1904
vpravo dole
45 × 60 cm
Ullmannova Mokřina, zachycující přesvědčivě živou atmosféru přírody, představuje vzácný artefakt spadající dobou svého vzniku do období, kdy dosud mladý, ale už dostatečně etablovaný a průbojný krajinář plně umělecky vyzrál. Nechal se inspirovat především českou přírodou a vesnicí, jeho oko však bylo formováno i zkušeností se skupinou německých malířů z Worpswede, na přelomu nového století v Praze dobře známých. Vždy – a představované plátno není výjimkou – stavěl obraz na kompoziční efektnosti, pomocí níž vtahoval diváka dovnitř. V tomto případě je dynamika nesena dokonce třemi kompozičními osami, které se vyvažují a dosahují vzájemného kontrapunktu – diagonálu vodní hladiny a pásů polí tak protíná horizontála pruhu rákosí, aby vše svázala dominantní vertikála solitérního stromu. Ten výjev ukotvuje a zároveň mu propůjčuje symbolistní a náladový nádech, který u Ullmanna s přímými zkušenostmi s mnichovským uměleckým prostředím konce století není žádným překvapením, a projevoval se u něj především v oblíbených nokturnech. Přesvědčivě podané výtvarné efekty jeho Mokřiny svědčí o umělcově mimořádném výtvarném nadání a řadí tuto práci k vrcholným výkonům jeho portfolia. Dílo bylo roku 2019 prezentováno na autorově výstavě v Galerii města Trutnova (Josef Ullmann: Mezi tichem a bouří, 27. 6. – 31. 8. 2019). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.