Suverénně zvládnutá práce zcela brilantním způsobem zachycuje jeden z pomyslných vrcholů Fillovy tvorby – období kolem poloviny dvacátých let, ve kterém se téměř výlučně zabýval motivem zátiší, jež v neúnavných variacích měnil, pokaždé s jiným charakterem, ať už se jednalo o různé techniky, či o obsahové uchopení. Rok 1925 byl ostatně pro Fillu mimořádně plodným, kdy se na vrcholu sil zúčastnil hned několika výstav – jedna se dokonce konala v Galerii Alfreda Flechtheima v Düsseldorfu (Emil Filla – Juan Gris, duben 1925) – či vytvářel pro československý pavilon na Mezinárodní výstavě uměleckého řemesla a průmyslu v Paříži soubor vitráží. I v předloženém díle cítíme jeho široce rozvinutý výrazový slovník, naplno pracující fantazii a vlastní pojetí avantgardní tvorby. V hutné olejové malbě s příměsí emailu si dal speciálně záležet na zdůraznění plošnosti celého výjevu, z něhož plasticky vystupuje pouze polovina rozříznutého jablka. Ta zaujme diváka na první pohled, strhává na sebe veškerou pozornost, zatímco druhá část ovoce je důmyslně vyjádřena plošnou zkratkou, jako by se měla postupně prolnout s pozadím obrazu. Nůž – Fillova oblíbená rekvizita, umístěná ve spodní části obrazu – je původcem nejen rozpůleného jablka, ale působí i jako pachatel abstraktně formulovaných ploch, čar a linek, tvořících pozadí kompozice. Naprosté zjednodušení hmot je rovněž přítomno v modrém útvaru připomínajícím pohár či podnos, z něhož cítíme, že v tomto případě Filla dospěl až k samé hranici toho, co sám považoval a byl schopen malířsky formulovat jako abstrakci. Tento svár konkrétního a nepředmětného, dvou protichůdných poloh, vnáší do výjevu napětí a dokládá, že Filla chtěl mít obě složky souběžně přítomny na jednom obraze. Suverénní obraz vyzařuje nebývalou malířskou jistotou a uvolněností a dokládá, že umělec k malbě přistoupil s naprostou rozhodností, s níž neochvějně sledoval svoji představu, které zcela podřídil znázorňované předměty. Dílo bylo prezentováno na Členské výstavě SVU Mánes v Obecním domě (XCIV. výstava Spolku výtvarných umělců Mánes, Obecní dům Praha, říjen–listopad 1925, kat. č. 61, Rozříznuté jablko, prodejní cena: 800 Kčs), o čemž svědčí razítko na rubu. Obraz původně pochází z pozůstalosti autora. Významná pražská sbírka. Autenticitu ověřila Filla Foundation a plátno bude uvedeno v připravovaném soupisu díla. Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a Mgr. T. Donné. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Filla, který se v letech 1924–1925 krátkodobě navrátil až k realistickému znázornění, se od něj v tomto zátiší již plně odpoutal a vytvořil výrazově velmi svobodné dílo, které se doslova rozbíhá do všech stran, je nesmírně živé a otevřené, a dalo by se považovat i za jeden z prvých signálů, kdy se svou tvorbou přiblížil mladší generaci Devětsilu. […]“).