Nevšední a až uhrančivě tajemná malba je reprezentantem vrcholného poválečného pařížského období Toyen a jejího napojení na tehdejší evropský surrealismus na té nejvyšší úrovni. Toyen ve snaze uniknout blížícímu se komunistickému puči se jako jediná výtvarná osobnost z řad předválečných českých Pařížanů natrvalo vrátila do této metropole, a přestože zde žila skromným životem, který pro ni nebyl snadný, měla zde připravenou půdu a opět se zapojila do činnosti surrealistické skupiny po boku Andrého Bretona a Benjamina Péreta. Předložený obraz namalovala v období, kdy Breton vydal knihu Magické umění, v níž byla mnohonásobě zastoupena, a kdy dokončila svůj významný soubor Sedm mečů, jeden z nejvýznamnějších malířských počinů na poli poválečného surrealismu. K představám sledovaným v knize odkazuje francouzský, do češtiny jen stěží přeložitelný název díla, uplatňující mnohoznačnost slova s‘animer, kterou Toyen působivě vyjádřila v samotném obraze, znázorňujícím její odvěký zájem o přecházení mezi lidskou a zvířecí postavou. Autorka v hádankovitém díle zachycuje zelenou bytost snad zvířecího původu obklopenou černou aurou, která se vynořuje z neurčitého snového prostoru, sugestivně umocněného její oblíbenou smaragdovou barevností, jenž je záměrně narušen tmavě červenými skvrnami. Spodní část tvora je zcela zbavena tíže a postupně nabývá konkrétní podoby, přičemž jeho žluté zakončení-hlava, které vzlíná z temného plátna, tvoří protiklad k temné zeleni na pozadí a prostupuje celou scénu neklidem i dynamikou. Přestože výjev klade otázky, na něž nemusí existovat uspokojivá odpověď, hlavním poselstvím zůstává autorčina osobní výpověď a hluboké emoce, jejichž prostřednictvím nechává dílo promlouvat ke svému publiku. Plátno od Toyen v roce 1958 zakoupila Galerie Furstenberg a následně ho do své sbírky získal historik umění, specialista na surrealismus a dadaismus a také autor katalogu raisonné Marcela Duchampa Arturo Schwarz, který díla Toyen vystavil v roce 1961 ve své milánské galerii na Mezinárodní surrealistické výstavě. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Symetricky vystavěný obraz působí nesmírně sugestivně, doslova se vrývá do vědomí, má až magickou sílu, související s dobovými představami surrealistů kladenými na závěsný obraz. Toyen v díle ‚Ožívá‘ dovedla svou vnitřní představivost do polohy, která je zajímavá i čistě malířským provedením, ve kterém střídala několik typů rukopisu. […]“).