Působivý uhel představuje ilustraci k novele Dům U tonoucí hvězdy českého novoromantického prozaika a básníka Julia Zeyera, ke kterému Zrzavý tíhl jako k žádnému jinému spisovateli. Zeyerovské motivy Zrzavého významně inspirovaly nejen v jeho raném období, ale i ve čtyřicátých letech, kdy ztvárňoval náměty jako Smrt Abgarova nebo Sestra Paskalina, ale až ve druhé půli let padesátých, kdy měl jako zkušený kreslíř za sebou ilustrátorské zkušenosti s Májem a Kyticí, se mu splnilo životní přání v podobě ilustrací hned tří Zeyerových knih: Dům U tonoucí hvězdy (1957), Světla Východu (1958) a Olgerd Gejštor (1959). Zvlášť první dvě dnes řadíme k jeho vrcholným počinům. Pro vydání Domu U tonoucí hvězdy v Československém spisovateli vytvořil Zrzavý provázaný soubor kreseb zahrnující obálku, vazbu, předsádku, frontispis, šest celostránkových ilustrací a šest kreseb v záhlaví. Tato série nemá v jeho tvorbě obdoby, neboť z ní sálá výrazný osobní prožitek, který se promítá do kreslířského rukopisu, v němž malíř reflektoval vlastní tápání a naléhavé otázky po smyslu vlastní existence. Zrzavý sérii kreseb úzce provázal se stanoveným dějem literárního příběhu, avšak každá z kreseb si zachovala autonomní hodnotu. V předloženém výjevu výtvarník zaměřil svoji pozornost na tři stařeny, které obývaly pokoj třetího patra domu, ve kterém bydlel Rojko, hlavní hrdina Domu U tonoucí hvězdy, kam náhodou vypravěč příběhu nahlédl, když jej doprovázel do jeho bytu. Hodnotu práce zvyšuje fakt, že jiná varianta tohoto motivu je v majetku Národní galerie Praha (Klec pomatených II, před rokem 1957, uhel na papíře, 63 × 48,5 cm). Původně významná východočeská sbírka. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Zrzavý na Zeyera odkazoval přímo i ve své tvorbě, vytvořil jeho imaginární portréty a dostal příležitost doprovodit ilustracemi i jeho stěžejní dílo Dům u tonoucí hvězdy, jeden z nejvýznamnějších textů českého postromantismu, vyrovnávající se s nihilismem a pesimismem. … Velmi pečlivě se na ně připravoval množstvím kresebných studií, z nichž jsou některé uložené v pražské Národní galerii. Tato kresba je definitivní předlohou, použitou pro tisk. […]“).