Monumentálně cítěné velkoformátové dílo je výbornou ukázkou práce malíře a sochaře v jedné osobě, člena skupiny Máj 57 Miloslava Hájka. Sugestivní olej zachycuje autorův vývojový posun ke geometrickým abstraktním formám, k němuž dospěl právě v druhé polovině šedesátých let. V rámci proměny figurativního znaku se z postav s podepřenou hlavou stávají svícny, které jsou přeformovány ve svícny-kříže, až se stanou jen kříži. Kompozice definuje pevně daný rastr, který utváří jakousi síť obrazu. Toto schematické uspořádání pak vrcholí v letech 1966 až 1970 v sérii Hrudníky. Ta vycházela z Hájkovy vlastní zkušenosti s rentgeny, které musel ze zdravotních důvodů podstupovat a které v něm vzbuzovaly zvědavost po tom, jak vypadá lidské tělo uvnitř. Dílo bylo dosud v rodině majitele, který jej získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D.