Když se české prostředí v devadesátých letech po dlouhé době více otevřelo západním vlivům, mladý Jan Kaláb vzal v patnácti letech poprvé do ruky sprej a zcela propadl graffiti. Pod pseudonymem Cakes vytvářel první práce na pražské Kampě či na Těšnově, brzy však zdobil zdi a vlaky po celé Evropě, a dokonce v New Yorku, samotné kolébce street artu. Kolem přelomu tisíciletí pak pod pseudonymem Point opustil dvojrozměrný prostor a poprvé se věnoval trojrozměrnému graffiti, za které lze označit i předložené dílo Flame of Life. Kaláb tak přesáhl do dalších médií a výtvarných disciplín – sochy, objektu či instalace –, což dokládá jeho touhu po objevování, experimentování a neustálém pokoušení hranic street artu. Zásadní roli v jeho tvorbě i životě hrála Trafačka, alternativní kulturní centrum v opuštěné bývalé trafostanici ve Vysočanech, z jejíž komunity později vyrostla renomovaná výstavní síň Trafo Gallery, u jejíhož zrodu stál spolu s Jakubem Neprašem, Michalem Cimalou a Blankou Čermákovou. Mezi Trafačkou a Kalábovým dílem proto nelze ignorovat analogii v jejich vytrvalé cestě, která vedla z ulice až k významnému místu na poli současného českého umění. Přestože se Kaláb může pyšnit zastoupením v mnoha tuzemských či zahraničních sbírkách a bohatou výstavní historií, nikdy nepřestal stírat hranice mezi pouliční tvorbou a galerijním prostředím. Sběratelskou hodnotu díla zvyšuje jeho prezentace na autorově samostatné výstavě v Bruselu (Cosmic Spring, Macadam Gallery, 26. 3. – 18. 4. 2021). Dílo pochází přímo z autorova ateliéru.