František Kaván, nejstarší žák krajinářského ateliéru Julia Mařáka na pražské Akademii, dokázal v malbě kabinetních rozměrů s prostým označením Louka u remízku propojit esenci ilustrující ducha své tvorby, která v jednotlivých dílech i jako celek přesvědčivě referuje o dosud nezkažené české krajině. Projevuje se to především ve volbě motivů a pečlivě vybíraných pohledů na přírodu, ve které zpravidla chybí element lidské přítomnosti, a to nejen v podobě člověka samotného, ale i důsledků jeho extenzivní činnosti. Kavánova vzácná schopnost najít právě taková přirozená zákoutí se projevuje i zde, v malbě, kde příroda kraluje v plné svěžesti bezbřehých odstínů svěží zeleně. Autorovo mistrovství je zde neseno v obratném zacházení se štětcem, se kterým pracuje v proměnlivé technice dlouhých tahů kombinovaných s minuciózností jednotlivých drobnopisných zásahů – výsledný dojem je proto harmonický a nejlépe ilustruje, že Kaván nikdy nesklouzl k řemeslné manýře a své krajiny vždy zakládal na přímém pozorování a jeho poctivém přenosu na obrazovou plochu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. P. Kubíkem. Přiložena odborná expertiza Mgr. M. Dospěla, Ph.D.