olej na sololitu
1965
vpravo dole
23 × 50 cm
rámováno
Krásná ukázka tvorby Vlastimila Beneše skvěle prezentuje jedno z jeho oblíbených témat – zajímalo ho totiž hlavně město, jeho periferie, industriální tematika továren a průmyslových strojů a krajiny. Právě poslední ze zmíněných námětů pro něj znamenal soustředěnou hru odstínů hnědých a zelených, tak jak se prolínají horizonty polí a luk. Do dynamické hry linií a barev často vstupoval geometrickými hmotami stavení. Zde ovšem vidíme detail, který odkazuje k tomu, co ho pojilo s poetikou Kamila Lhotáka. V pozadí celé scenérie totiž stojí větrná vrtule. V některých momentech Benešovy tvorby lze totiž rovněž cítit fascinaci konstrukcemi, na rozdíl od Lhotáka je ovšem stylizoval do geometrických znaků. Ze zadní strany desky je skica malované scény, na které je mimochodem vidět, že malíř původně zamýšlel zasadit celý areál statku hlouběji do krajiny. Ve výsledné malbě ovšem převážila dominance staveb a zejména vrtule, jež suverénně trčí nad horizont. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. A. Strnadlové.