Voda a les, jedny ze základních fenoménů francouzské plenérové malby, se v díle Antonína Chittussiho také velmi často promítaly. Jeho nadšení z krajinného parku v okolí Fontainebleau, kam zamířil jen pár dní po příjezdu do Paříže, bylo zásadní. Svědčí o tom i jeho korespondence, kde se mj. také dočteme: „Zde se najde vše […] a k tomu ještě ta zvláštnost, že má celá příroda zde brilantní barvu. […] tisíce malebně rozlámaných stromů a větví leží po skalách a po vřesu – jako by kvůli malířům to bylo naschvál upraveno.“ Tuto charakteristiku by jistě bylo možné použít i na předkládaný výjev. Přednímu plánu dominuje poklidná vodní hladina s odrazy okolního světa, přímo za ní se pak tyčí letité stromy, kde vládne ticho a klid, ba dokonce jistá melancholie. Ve svých jednotlivých částech, jako jsou partie vody, vegetace i nebe, stejně jako v některých příznačných detailech, jako je způsob malby rákosí, se projevuje autorův charakteristický štětcový rukopis. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a prof. J. Zeminou. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.