Velmi krásná a svým charakterem naprosto unikátní malba představuje krajinu francouzských Alp a tvorbu jednoho z našich svého času evropsky nejvýraznějších umělců. Málokterému českému malíři se dostalo takového ohlasu v zahraničí jako Kubínovi, který prožil více než půl života na jihu Francie a svým jemným vznešeným malířským rukopisem a neoklasicistním stylem konkuroval největším soudobým malířům. Provence se mu stala nevyčerpatelným zdrojem inspirace a energie, zvlněná krajina na hranici nízkých Alp mu poskytovala nepřeberné množství možností jejího ztvárnění, stejně jako místní ovoce, zelenina a květiny, ze kterých vytvářel kompozice pro svá zátiší. Tentokrát však máme před sebou plátno, které malířsky i tematicky lehce vybočuje z Kubínovy obvyklé tvorby. K hledání inspirace se totiž výjimečně nevydal mezi vonící levandulová pole, cypřiše a olivovníky, ale vystoupal trochu výše do hor. Tomu uzpůsobil i styl malby, jež se zde blíží téměř dokonalosti německých a rakouských krajinářů-realistů 19. století. V klínu vlnících se zelených svahů totiž zachycuje horské jezírko Siguret, jež je sice ještě obklopeno travnatými loukami v údolí, zároveň je však již předzvěstí ledovcových jezer kdesi výše. Zasněžené vrcholky Alp v pozadí uzavírají celý výjev. Navzdory výjimečnosti celého námětu i jeho zpracování je zde ovšem stále přítomna veliká jemnost a citlivost, jež jsou pro Kubínovu tvorbu typické. S téměř haptickou hebkostí a sametovostí zachycuje povrch země i hladinu vody a ráz krajiny balí do oblých tvarů. Právě díky tomuto jemnému malířskému rukopisu se stal nedílnou součástí tzv. Pařížské školy, osvobozené od akademismu a historismu, a přesto velice suverénní a specifické v každém ze svých autorů a jeho vnímání francouzského prostředí. Obraz byl reprodukován jakožto heliogravura pod číslem 21 v publikaci Les Artistes Nouveaux od Charlese Kunstlera (edice G. Crés et Cie, 1929), kde byli zastoupeni autoři jako Marc Chagall, Maurice Denise nebo James Ensor. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa. (cit.: „[…] Kubín dokázal nabídnout divákovi vždy pevně promyšlený zrakový zážitek, který v něm měl vyvolávat dojem klidu a soustředění; v krajinách se vyhýbal rušivým momentům, odvádějícím pozornost do mimoobrazových oblastí. I když Kubínovo dílo z období jeho návštěvy Alp není příliš známé, pochází z let, kdy si získal mezi pařížskými galeristy mimořádné uznání, o čemž svědčí četnost jeho samostatných výstav na přelomu dvacátých a třicátých let. Obraz Jezero Siguret podstatně rozšiřuje poznání Kubínova díla, dosahujícího úspornými malířskými prostředky výrazného smyslového účinku. […]“).