Velice krásná a v rámci Sychrovy tvorby raritní malba představuje tohoto umělce jako vrcholně kvalitního a s obrovským vnitřním porozuměním pracujícího malíře. Sychra je znám především pro své snové obrazy, krajinomalbu, zátiší nebo portréty. Vždy mu ale byla blízká bauchovská poe­tika třicátých let. Nyní však před sebou máme malbu, jež se svým vnitřním nábojem a především štětcovým rukopisem blíží spíše charakteru některých prací Josefa Šímy. Ve čtyřicátých letech se u Sychry často objevovala témata cikánek a věštkyň. Tentokrát ovšem autor ve stylizovaném, stále však konkrétním a jaksi snivém malířském rukopise zachycuje architekturu dynamicky rostlých vesnických stavení, uprostřed nichž ze tmy stodoly vystupuje drobná ženská figura. Plné, zemité barvy dávají celému výjevu hluboký a intenzivní náboj, jenž v divákovi probouzí zvláštní pocit důvěrnosti a vnitřní blízkosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D.