Působivě zachycený lesní interiér s potokem je dílem významného českého krajináře, školeného nejprve v intencích romantismu u Maximiliana Haushofera v Praze, následně pak s důrazem na realistické vyznění u Eduarda Schleicha v Mnichově – výtvarným projevem proto stojí na rozmezí romantismu a realismu. V dokonalém drobnopisném rukopise, s citem pro nejjemnější odstínění zelených valérů a v přesně konstruovaném prostoru, zde zachytil zurčení potoka pod korunami stromů a prokázal schopnost vytvořit plně veristickou malbu plnou celé řady působivých detailů – není náhodou, že jeho spolužákem byl Julius Mařák, pro nějž se právě lesní interiéry staly velmi charakteristickými. Rok 1888, kdy obraz vznikl, byl také rokem, kdy Krasoumná jednota uspořádala Kirnigovi samostatnou soubornou výstavu o sto čtrnácti vystavených položkách; navzdory absenci přímých indicií o přítomnosti této malby na zmíněné výstavě můžeme díky jejímu reprezentativnímu formátu i době vzniku předpokládat, že se na ní mohla objevit. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.