Velice sugestivně provedený akt je výtečným reprezentantem figuralisty česko-francouzského uměleckého okruhu, který bývá zahrnován pod pojem „Pařížská škola“. Eberl se po přelomu století prosadil jako jeden z nejúspěšnějších malířů na Montmartru a ve své tvorbě se věnoval především námětům, které ho bezprostředně obklopovaly a přitahovaly, jako byl život pařížské bohémy. Tato působivá práce zachycující dámu položenou na příznačně vybledlém červeném sametovém divanu vychází z klasických měřítek tehdejší salonní malby, avšak ozvláštněných expresivnějším rukopisem, který se projevuje zejména v provedení stěny v pozadí. Plátno pojaté se suverénní výtvarnou bravurou tak plně odpovídá skvělému jménu autora, který dokázal malířský senzualismus umně propojit s dobovým moderním neoklasicistním cítěním. Krásná je i práce se světlem a jeho odrazy. V soupise autorova díla, který sestavil vídeňský obchodník s uměním Gerald Weinpolter s Miriam Fosterovou, je obraz uveden pod číslem G6598 a byl vystaven na pařížském Podzimním salonu roku 1947. Dílo pochází z významné pařížské sbírky. Při konzultacích posouzeno doc. PhDr. M. Rakušanovou, Ph.D., a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického (cit.: „[…] Eberlův přirozeně působící Ležící akt z těsně poválečného období svědčí o tom, že má za sebou zkušenost z prostředí Paříže a že ho atmosféra tehdejší největší světové umělecké metropole ovlivnila. Malíř v obraze projevil také mimořádné technické schopnosti a smysl pro citlivou modelaci tvarů. […]“).