komb. tech. (pastel, tužka) na ručním papíře
1963
vpravo dole
52 × 73 cm
rámováno, zaskl.
Sugestivní, filozoficky laděná kresba Z cyklu Mentální krajiny je charakteristickou ukázkou tvorby jednoho z našich nejpozoruhodnějších představitelů malířské avantgardy, jehož dílo se zapsalo nejen do českých, ale i evropských dějin umění. Tento solitér, který se velmi brzy po svém přestěhování do Paříže v roce 1920 etabloval mezi významnými francouzskými literáty a malíři, neváhal svou malbu rozvíjet nezávisle na dobových konvencích. Po druhé světové válce dospěl k působivým, prozářeným scénám, jejichž původně krajinný charakter proměnil v takřka abstraktní zobrazení, ve kterém se soustředil na vyjádření proměn světla, struktury přírody či všudypřítomné energie. K těmto účelům mu dobře posloužila jemná kresba a velmi lehká, často monochromní barevná vrstva, díky jejichž efemérnímu vyznění byl schopen tyto metafyzické procesy zaznamenat. Předložená kresba pochází z období 60. let, kdy Šíma plynně navázal na předválečnou, vnitřně pevně zakořeněnou metafyzickou koncepci malby a zůstal blízký i imaginativní estetice ve filozoficky orientované poetice skupiny Vysoká hra. Obraz plný vnitřní skryté síly odráží Šímův zájem o světlo, vědu a nové zkoumání hmoty, jež v jeho malbě podobně jako v dobovém bádání ztratila svoji konzistenci a stala se pouhou energií. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.