Špičková práce spadá do výtvarníkova význačného období po roce 1965, kdy odešel do Izraele. Práce s hlubokým duchovním poselstvím propojuje prožitek jednoty univerza s lidským momentem. Od 60. let 20. století vznikala řada strukturálních maleb inspirovaných židovskou tradicí. Gehinnom jako mytické údolí v Jeruzalémě, místo utrpení a očištění, po kterém následuje absolutno, se pro něj stal zásadním tématem, jež ho natolik fascinovalo, že se k němu celoživotně vracel. Obraz je brilantní ukázkou autorovy vysoce sofistikované práce, jeho výtvarného mistrovství a opravdového niterného zaujetí. Oproti expre­sivnímu pólu českého informelu je pro Piesena typická meditativnost, hledající spirituální světelné hodnoty obrazu. Dramatický starozákonní příběh synů Hinómových, spálených božím hněvem, se tak stává úvahou nejen o utrpení, ale i vykoupení a vztažení se k vyššímu duchovnímu řádu. Meditativně soustředěné dílo s vysokou sběratelskou a galerijní hodnotou je výtečným reprezentantem Piesenovy vrcholné tvorby a nese veškeré jeho nejlepší malířské finesy. Dílo bylo prezentováno v roce 2021 v pražské Galerii Moderna na výstavě Konfrontace 1960–1970. Při konzultacích posouzeno prof. doc. PhDr. M. Klimešovou, Ph.D., a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.