Naprosto unikátní dílo Staropražský motiv pochází z palety jednoho z nejvýznamnějších představitelů české moderny Bohumila Kubišty a svou kunsthistorickou významností představuje sběratelskou raritu nejen v prostředí českého aukčního trhu. Rok 1911, kdy bylo dílo vytvořeno, je všeobecně vnímán jako období zásadního zlomu v tvorbě tohoto umělce a nese se ve znamení přehodnocení pařížské zkušenosti. Ta vedla mimo jiné k formulaci vlastní estetiky kubismu založené na myšlenkovém ponoru do „vnitřního života“ reality. Duchovno a ideové podloží tvorby Kubišta vnímal jako neodlučitelné od samotného procesu malby, což ostatně velice zdůrazňoval ve svých písemných projevech publikovaných ve významných uměleckých měsíčnících té doby. V jednom z nich, nazvaném O duchovním podkladu moderní doby, dokonce ideovou část upřednostňuje před formou, když tvrdí, že moderní umění by mělo dostat „formu, která vyroste organicky z nového duchovního podkladu“.

Při tvorbě ideového obrysu svých děl čerpal jak z koryfejů tehdejší evropské filozofie, jakými byli například A. Schopenhauer, H. Bergson nebo I. Kant, tak i z pro tehdejší dobu exotických myšlenkových směrů, například z východní a konkrétně pak indické filozofie. Byla to právě nesmírná inteligence, interdisciplinární sečtělost a umělecká verva, které přivedly mladého sedmadvacetiletého Kubištu k vlastní názorové i umělecké syntéze, jež vyvrcholila v obrazech z let 1911–1912. Staropražský motiv pak patří k trojici nejproslulejších z nich (Staropražský motiv, Sv. Šebestián a Podobizna Jana Zrzavého), které se mohou pochlubit velice podrobnými a exaktně geometrickými tužkovými studiemi, svou velikostí téměř shodnými s rozměry obrazů. Je z nich patrné, že Kubišta při konstruování svých obrazů v zásadě vždy zachovává soudržnost hmoty a evidentní čitelnost námětu, i když uplatňuje více pohledových rovin. Nejen tím se svérázně oprostil od Picassovy zhuštěné deskripce.

Druhým výrazným posunem je umělcova snaha interpretovat předměty „transcendentální formou“, která má podle jeho slov tři předpoklady: racionální záměr, „tvůrčí vůli“ a cit pro „hnutí mysli“. Právě v Staropražském motivu dosahuje zvláštního silového napětí mezi nimi strukturováním vnějšího racionálně uchopitelného světa a budováním psychologické prostorové hloubky námětu. K tomuto napětí, které je mimo jiné vizualizováno ostrou hranicí mezi organickým a krystalinickým, směřoval již v malbě Lom v Braníku, kterou vytvořil na přelomu let 1910–1911. Odtud pochází i kompoziční předpoklad pro diagonální osu tvořenou tokem Vltavy, jež dodává Staropražskému motivu na dynamice.

Předložený obraz je unikátní v mnoha různých ohledech, pokud však můžeme vyzdvihnout ještě alespoň jeden z nich, pak je to volba barev a zvláštní „nadpřirozená“ světelnost. Ideovou bázi volby takového koloritu můžeme taktéž vyčíst z Kubištova výše zmíněného textu O duchovním podkladu moderní doby, kde ji označil pojmem „proniknutí“ („penetrismus“). V kontextu soudobých přelomových objevů ve fyzice, chemii a technice, vůči kterým Kubišta nebyl slepý již od svých středoškolských studií, se tento pojem objevuje velmi často a podle místa výskytu má pravděpodobně zárodek ve studiu rentgenových snímků a elektromagnetického záření. Černobílé, avšak prosvětlené pražské město tak může být čteno jako kulturní rentgenový snímek tehdejší společnosti, pronikající vrstvy času a magicky transcendující genius loci tohoto města a možná i Kubištův kritický pohled na některá jeho zákoutí.

Obraz patří mezi formálně i myšlenkově nejpropracovanější díla Kubištovy tvorby vůbec a tím i mezi naprosté sběratelské unikáty, kterých se ve středoevropském prostředí objevuje velice pomálu. Nadto se dílo může pochlubit působivou výstavní, publikační, ale i provenienční historií. Bylo součástí velkých a historicky velice významných sbírek – nejdříve dr. F. Čeřovského a posléze i slavné sbírky dr. J. Borovičky. Bylo mnohonásobně publikováno i reprodukováno – nechybí snad v žádné větší monografii tohoto umělce – a cestovalo na výstavy po celém světě. Pravděpodobně úplně poprvé jej umělec vystavil v roce 1912 v galerii Der Sturm v Berlíně na výstavě Neue Secession, představující ty nejprogresivnější osobnosti tehdejší umělecké – zejména německé – společnosti. Při konzultacích posouzeno doc. PhDr. M. Rakušanovou, Ph.D., a PhDr. M. Nešlehovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa. 

 

Výstavy a publikace:

 

Samostatné:

• Posmrtná výstava Bohumila Kubišty, Krasoumná jednota (Dům umělců Rudolfinum), Praha 1920 (kat. č. 32)

• Posmrtná výstava Bohumila Kubišty, Městské průmyslové muzeum, Hradec Králové 1920 (kat. č. 31)

• Bohumil Kubišta, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno 1922 (kat. č. 32)

• Dílo Bohumila Kubišty, Mánes, Praha 1960 (kat. č. 88) 

• Bohumil Kubišta: Soudobá výstava, Dům umění města Brna, Brno 1960–1962

 

Kolektivní: 

• Sturm-Ausstellung: Die Neue Secession (X. Ausstellung der Zeitschrift Der Sturm), Königin-Augusta-Straße 51, Berlín 1912 (bez katalogu) a Budapešť 1913a (kat. č. 85)

• Wystawa futurystów, kubistów i ekspresyonistów, Muzeum Przemysłowe, Lvov 1913 (kat. č. 62)

• 50 let Mánesa, Mánes, Praha 1937 (kat. č. 159)

• Zakladatelé českého moderního umění, Dům umění města Brna, Brno 1957b a Zakladatelé českého moderního umění, Jízdárna Pražského hradu, Praha 1958 (kat. č. 103)

• VII Bienal de São Paulo, Parque Ibirapuera, São Paulo 1963 (Bohumil Kubišta: kat. č. 6)

• České a slovenské malířství první poloviny 20. století, stálá expozice Národní galerie v Praze, Praha 1962 (kat. č. 82)

• Paris-Prague 1906–1930, Musée National d'Art Moderne, Paříž 1966 (kat. č. 84)

• František Xaver Šalda a výtvarné umění, Oblastní galerie, Liberec 1967

• Cubist Art From Czechoslovakia, Tate Gallery, Londýn 1967 – Le Cubisme á Prague et la Collection Kramář, Palais des Beaux-Arts, Brusel 1967 – Het Cubisme te Praag en de verzameling Kramář, Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam 1968 (kat č. 65)

• Art tchéque du XXe siécle, Musée Rath, Ženeva 1970 – Tschechische Kunst des 20. Jahrhunderts: Einige Aspekte der Entwicklung, Kunsthaus Zürich, Curych 1970 (kat č. 59)

• Edvard Munch og den tsjekkiske kunst, Munch Museet, Oslo 1971 (kat. č. 23)

• Tjeckiskt avantgarde 1900–1939, Liljevalchs Konsthall, Stockholm 1973 – Tjeckiskt avantgarde 1900–1939, Kons t museum, Göteborg 1973 (kat. č. 83)

• Dix siécles d'art tchéque et slovaque, Grand Palais – Galeries nationales, Paříž 1975 (kat. č. 210)

• Polska–Czechosłowacja: Wieki sąsiedztwa i przyjaźni, Muzeum Narodowe, Krakov 1977 – Varšava 1978 – Československo–Poľsko: Stáročia susedstva a priateľstva, Slovenské národné múzeum. Bratislava 1978 – Československo–Polsko: Staletí sousedství a přátelství, Národní galerie, Dům U Hybernů, Praha 1978

• 300 Jahre Malerei in Prag, Albertinum, Drážďany 1978 

• Kupka, Gutfreund & C. nella Galleria Nazionale di Praga, Galleria Internazionale d'Arte Moderna Ca' Pesaro, Benátky 1980 – Kupka, Gutfreund & C. nella Galleria Nazionale di Praga, Molle Antonelliana, Turín 1980 (Bohumil Kubišta: kat. č. 1)

• Stálá expozice umění 20. století, krátkodobá šestiměsíční zápůjčka do stálé expozice umění 20. století, Centre Pompidou, Paříž 1979

• Arte Maestra: Da Monet a Picasso. Cento capolavori della Galleria Nazionale di Praga, Palazzo Pitti, Florencie 1981 (kat. č. 58)

• Czeki kubizm, Muzeum Narodowe, Varšava 1981 (kat. č. 32)

• Filla, Gutfreund, Kupka och tjeckisk kubism 1907–1927, Malmö Konsthall, Malmö 1982 (kat. č. 132)

• Tschechische Kunst 1878–1914, Mathildenhöhe, Darm stadt 1984 (kat. č. 258)

• Tsjechisch kubisme, Koninklijk Museum voor Schone Kunsten, Antverpy 1987 (kat. č. 57)

• Modern Treasures from the National Gallery in Prague, Solomon R. Guggenheim Museum, New York 1988 – Chefs-d'œuvre de la Galerie nationale de Prague: Grands maîtres de la peinture moderne, Musée Québec, Québec 1988 (kat. č. 42)

• Cubisme a Praga: Obres de la Galeria Nacional, Museu Picasso, Barcelona 1990 – Cubismo en Praga: Obras de la Galeria Nacional, Fundación Juan March, Madrid 1990 (kat. č. 60)

• Kubismus in Prague 1909–1925, Malerei, Skulptur, Kunstgewerbe, Architektur, Kunstverein für die Rheinlande und Westfalen a Kunsthalle, Düsseldorf 1991 (kat. č. 419) – Český kubismus 1909–1925: Malířství, sochařství, umělecké řemeslo, architektury, Národní galerie, Jízdárna Pražského hradu, Praha 1991c (kat. č. 230)

• Český kubismus, Moravská galerie, Místodržitelský palác a Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno 1992

• Cubisme tchéques 1910–1925: Architecture, Design, Arts plastiques, Centre Georges Pompidou, Paříž 1992