Václava Kroupu známe především jako malíře žánrových scén zasazených do krajiny, což je způsob vyjádření, který příhodně zrcadlí také jeho vzdělání na pražské Akademii u Christiana Rubena a Maximiliána Haushofera. Hojně také přispíval jako ilustrátor do časopisů Květy a Světozor a již od mládí rád cestoval zejména po střední Evropě, kde čerpal inspiraci k obrazům ze života především českého venkovského obyvatelstva. Jako shrnutí tohoto putování lze označit i představované plátno. Zachycen je na něm malíř sedící pod omšelým slunečníkem na dvorku vesnického stavení s výhledem na náves s chalupami a kostelíkem. S dýmkou v ústech a s cestovním „malkastenem“ u nohou soustředěně skicuje výjev před sebou. Nebylo na denním pořádku, aby někdo narušil řád běžného vesnického dne – zvědaví vesničané všech generací proto v hojném počtu asistují a vynucující si roli nevyžádaných modelů. Typickým aspektem Kroupových žánrů, a těch figurálních ještě výrazněji, je hýření detaily, které na sebe i vedle sebe vrší s labužnickou radostí. Vzniká tak divácky nesmírně zajímavý rej nesčetných vizuálních počitků, který nutí oko diváka těkat z místa na místo a nedovolí mu přejít obraz bez povšimnutí – podobného účinku dosahoval z velkých tvůrců 19. století kupř. Carl Spitzweg nebo Quido Mánes. Teorie o tom, že zde Kroupa zachytil svůj autoportrét, případně tvář Josefa Mánesa, nebo dokonce samotného již zmiňovaného Carla Spitzwega, což by naznačovaly brýle, které byly Spitzwegovým zásadním atributem, není stoprocentně prokazatelná – jedná se tak spíše o jakýsi prototyp malíře na cestách a snahu o zachycení podmínek, ve kterých umění té doby mnohdy vznikalo. Toto plátno bylo nejspíše koncipováno jako jedna z hlavních prací, kterými se v sezóně 1858 Kroupa veřejně prezentoval. Na výstavu Krasoumné jednoty z Prahy za cenu 230 zlatých totiž zaslal toho roku práci figurující v katalogu pod č. 319 a nesoucí název Aus dem Künstlerleben. Dílo téhož názvu můžeme ztotožnit i se záznamem v základní slovníkové literatuře (P. Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, II. A–K, Ostrava 1993, str. 571, zde pod názvem Ze života uměleckého, 1858). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.