Mimořádně sugestivní obraz významného českého modernisty, zakladatele mladé avantgardní scény dvacátých a třicátých let a jednoho z klíčových představitelů československého umění Františka Malého skvělým způsobem reprezentuje jeho vrcholné meziválečné období. Malý se dopracoval skrze vlastní osobitý nosný poetický jazyk založený na výtvarných asociacích k šímovsky laděným postavám žen, tělesným fragmentům a anorganickým útvarům sur­realismu, vznášejícím se v iracionálním prostoru či zasazeným do chiricovské městské krajiny. Tato s velkou pečlivostí malovaná lyrická esence krajiny je skvělou ukázkou autorova přístupu k tomuto tématu, zbavena vší popisnosti a redukována do několika základních poznávacích znaků. Za použití vybraných, téměř minimalistických prostředků působí vznášející se torzo jako fluidum, nadpozemský shluk energií, proto je i celková barevnost tvořena pomocí několika málo pečlivě volených pigmentů, kterým vévodí světle okrová a blankytně modrá rozlévající se na pozadí celé plochy plátna. Světlo rovnoměrně se rozprostírající po celé ploše obrazu a navozující meditativní klid mysli jako by odráželo umělcův vnitřní svět plný duchovní vyrovnanosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.