Vynikající a použitým materiálem v rámci autorčiny tvorby velice unikátní asambláž opět představuje tvorbu jedné z nejzajímavějších českých umělkyň druhé poloviny 20. století. Tvorba Běly Kolářové zůstala po většinu jejího života ve stínu jejího muže Jiřího Koláře. Sama ovšem bez ustání pracovala na hledání vlastního výtvarného výrazu. Nejprve se pro ni stala nosným médiem fotografie, ve které pro ni byl ale zásadní spíše proces vyvolávání, a skrze osvětlování různých předmětů dosahovala velmi originálních experimentálních výsledků. Polovina 60. let je pro Kolářovou důležitým mezníkem, protože již podruhé fotografii zavrhla a vstoupila do nové fáze práce s reliéfními asamblážemi. Využívala k tomu nejrůznější předměty denního užití, které jí nabízelo zázemí domova. Proto bývají někdy její díla chápána jako zhmotnění ženského umění – své asambláže často skládala z galanterních patentek, spínacích špendlíků, vypáraných nití či úlomků žiletek a kancelářských svorek. Některé materiály využívala v celých cyklech svých prací, ukazujících šířku škály možností jejich seskládání a výsledného působení. Tentokrát však máme před sebou kompozici ze zápalek, jež se v její tvorbě objevují spíše ojediněle. Práce skvěle demonstruje její důraz na napětí mezi abstraktním řádem a konkrétním předmětem v jeho seriálním využití. Vnitřní síla Kompozice je navíc umocněna asymetrickým vybočením přirozeného středu z osy. Neklidnou dynamiku podtrhuje i hustota a délka zápalek, gradující směrem k centrálnímu bodu. Dílo bylo několikrát prezentováno, například na výstavě Experiment, řád, důvěrnost: ženské rastry Běly Kolářové (Muzeum umění Olomouc, 2006, reprodukováno v katalogu, kat. č. 73 (155), str. 76), ve stejném roce také v Národní galerii v Praze na autorčině monografické výstavě, v jejímž katalogu je celostránkově reprodukováno (Běla Kolářová, 2006), nebo v Museu Kampa (Běla Kolářová, Praha, 2008, str. 126). Dále bylo v roce 2013 vystaveno v londýnské galerii Raven Row. Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza prof. doc. PhDr. M. Klimešové, Ph.D. (cit.: „[…] Obvykle střídmá autorka tentokrát dovolila své emocionalitě projevit se přímo, prudkým výpadem do centra, vedeným ze všech stran. Dlouhé sirky zde udávají směr a podmiňují proměnu obvyklých segmentů, jejichž komponenty, malé sirky, jsou ze všech stran nuceny obrátit se také do jádra kompozice. […]“).