Vojtěch Preissig je širší veřejnosti znám především jako brilantní graf ik, jenž od secesní ornamentiky urazil dlouhou cestu až ke svébytným a zcela originálním abstraktním projevům. Jeho mladá formativní léta však nesou ještě otisk dobových témat a především na konci 19. století nejen výtvarníky oblíbené pohádky. V devadesátých letech, jejichž celou polovinu Preissig strávil na pražské Uměleckoprůmyslové škole, se pohádka objevovala i v jeho pracích. Téma skřítka zachytil hned několikrát, a to vždy ve shodné atypické ad ju staci prozrazující snad konkrétní objednávku. Skřítci se na Preissigových obrazech věnují různorodým činnostem – někdy potměšile zobají uloupené lesní plody, jindy si se zajíčkem u nohou čtou při dýmajícím ohýnku. Činnost našeho skřítka je trochu záhadou. Podle atributů – odhozených hrabiček, džbánku, jehož obsah je chráněn plátýnkem proti dotěrnému hmyzu, a možná i vzhledem k možnému krajíci chleba ve skřítkových rukou by se mohlo jednat o skřítka-sedláka, který si ve stínu stromu dopřává zaslouženého odpočinku. Bizarnost podobného jednání v podání pohádkové bytosti dodává výjevu něžné roztomilosti. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. R. Prahlem, CSc.