olej na plátně
kolem roku 1910
vpravo dole
60 × 82 cm
rámováno
Není příliš obvyklé, abychom se u Václava Radimského setkali s jinou dominantou, než je sama příroda, která vždy hrála prim na plátnech tohoto bytostného krajináře, jemuž stálo za to pronikat do hloubky konkrétního přírodního zákoutí a zkoumat ho hned v několika variantách, denních dobách a různých povětrnostních podmínkách. Hned na počátku 90. let 19. století se sice v jeho díle objevily Děti v chrpovém poli (1890), v roce 1896 potom slavná Zabijačka, známý je i Myslivec (1897), na jednom z obrazů zachytil Radimský snad i samotného Clauda Moneta (Cesta v Giverny, 1894), ovšem v celkovém objemu jeho malířského portfolia se jedná o výjimky, mezi nimiž představovaný olej zaujímá čestné a ojedinělé místo. Zobrazen je zde všední vesnický výjev, kde se ovčák již za soumraku, jak naznačuje světlo v okně vesnického stavení, vrací se stádem ovcí domů z pastvy. Výjevem je protkána určitá melancholie a hlavně něha, se kterou ovčák nese nejmenšího ze svých svěřenců vyčerpaného celodenní pastvou. V době, kdy tato práce vznikala, provozoval Radimský se svým bratrem Ladislavem továrnu na výrobu potravinových konzerv, v důsledku čehož také dosti cestoval – na cestách do Hamburku či Londýna se však nepřestal věnovat malbě a kompozice, které inspirovány těmito cestami vznikly, mají s Partií od Bergamottu společné prvky spočívající především ve zvoleném koloritu, ba i rukopisném podání. V La Bergamotte u Gouletu mj. Radimský také vlastnil mlýn, kam za ním z Čech jezdila i rodina jeho bratra. Dílo navíc spadá do období, kdy stál na vrcholu uměleckých sil i uznání, jak také dokazuje kladný, byť částečně i kritický komentář Guillauma Apollinaira k Radimského výstavě u Bernheima z roku 1910: „…A nemají-li jedinečnou stříbřitost a měkkost Corotovu, na něhož Radimský myslil, mají alespoň dnes vzácnou čistotu a poctivost.“ Tuto práci navíc nalezneme v autorově poslední monografii (N. Blažíčková-Horová: Václav Radimský, 1867–1946, Řevnice 2011, kat. č. 221, str. 245). Jak naznačuje štítek, bylo plátno roku 1914 vystaveno v Polsku. Na základě výše zmíněného i vysoké estetické úrovně lze tuto malbu označit za sběratelsky ojedinělý artefakt, výjimečný i v rámci autorovy tvorby. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.