Divácky působivá, okouzlující práce prezentuje dílo velice zajímavého a mezinárodně ceněného autora Endreho Nemese. Tento pozoruhodný umělec byl během války kvůli svému maďarsko-židovskému původu nucen opustit Československo a zůstat ve Skandinávii. Prvotní malířův zájem o figuru zůstal v jeho tvorbě hluboce zakořeněný, ovšem během války začaly Nemesovy postavy získávat geometrizující formu. Postupně se v jeho obrazech začala odrážet i inspirace koláží a malířský experiment vyvrcholil ve velkolepých malbách, jež jsou námětově složeny z nesourodých prvků. Právě rok 1979–1980 znamenal v Nemesově tvorbě zesílený zájem o téma dvojice mužských figur. V předkládaném obraze Odpočívající muži je patrná jeho fascinace prostorem, který hrál v jeho dílech vždy důležitou roli. Tentokrát ho ale pojednal navýsost minimalisticky a v podstatě ho postavil na geometrické hře sbíhajících se čar a horizontu. Dvě postavy odrážejí jeho studium anatomie; zatímco jedna je postavena na práci s měřítkem a osami těla, druhá je podána v typicky „nemesovském“ abstraktním duchu, jež se blíží malířské koláži. Fotografie umělce malujícího obraz Odpočívající muži v jeho stockholmském atelieru je reprodukována v monografii (J. Mašín: Endré Nemes, Odeon 1987, str. 31). Dílo bylo vystaveno v Moderna Museet Stockholm v roce 1991 a rovněž bylo celostránkově publikováno v katalogu této výstavy pod číslem 167. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Pozdní dílo Endreho Nemese se vyznačuje výrazným syntetickým pojetím, které si stále uchovává jeho východiska z metafyzické malby, nicméně přehodnocuje je pod aktuálním úhlem nové figurace, ke kterému autor dospěl během šedesátých let. Obraz si klade důležité otázky týkající se možností a mezí perspektivního znázornění, naznačeného ubíhajícím prostorem lineární perspektivy v pozadí figurální scény. […]“).