Představovaná impresivní momentka z palety Václava Březiny, rodáka z Poohří, studenta vídeňské Akademie a především žáka Julia Mařáka, představuje svého autora v nejlepším možném světle formou přitažlivé komorní jednohubky. Březina je právem označován za nejvěrnějšího a nejpřímějšího Mařákova následovatele, se kterým nejenže spolupracoval při práci na výzdobě Národního muzea, ale zachoval mu věrnost i po smrti – jeho ostatky byly totiž později uloženy právě do Mařákova hrobu. Potok u Dolního dvora v Bělohradu osázený vzrostlými ve větru se hrbícími stromy nese ovšem i další inspirační zdroje, především postimpresionistickou tradici, jež zde prokvétá substrátem rozvolněného štětcového vysokofrekvenčního portamenta. Jedná se tak o více než příjemný a uklidňující vizuální zážitek. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D.