Dílo Norberta Grunda čerpající hlavně ze vzorů francouzských galantních scén se zde vtěluje v teatrálně koncipovaný, do zámecké zahrady umístěný výjev s půvabnou tanečnicí opakující si menuetové sólo, učitelem tance hrajícím na loutnu, dvojicí dětí, nezbytným psíkem a exotickým sluhou. Zadní plán tvoří hradba, fontána a roh architektury, pravděpodobně saly terreny. Nebe je pak osazeno typicky „grundovskými“ letícími oblaky. Tradičně i toto dílo má svůj obrazový protějšek – je jím kompozice s názvem Dáma na houpačce (toho času ve sbírkách petrohradské Ermitáže). Zajímavostí je, že existuje i nejspíše o pár let mladší variantní dvojice k Dámě na houpačce a Tanečnici menuetu, nacházející se toho času v Praze ve sbírkách Národní galerie (inv. č. O 339 a O 349). Tyto dvě dvojice se od sebe v některých detailech liší, hlavně v zachycení architektonických prvků, ovšem jejich společná inspirační a motivická východiska jsou shodná. Vysokou sběratelskou hodnotu předkládaného díla, této perly české rokokové malby, potvrzuje i jeho podchycení v recentní odborné monografické literatuře (M. Vondráčková, ed.: Norbert Grund, Velký mistr malých formátů, Praha, 2019, str. 270–275), stejně jako zajímavá provenience (před rokem 1932 ve sbírkách Carla Widakowiche; draženo 23. 11. 1937 ve Vídni u Gilhofer&Ranschburg, č. 57; draženo za druhé světové války v pražské galerii Zdeňka Jeřábka – druhým neúspěšným dražitelem byla tehdy Národní galerie). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. H. Seifertové.