Vysoce kvalitní, suverénně provedená a vizuálně přitažlivá kompozice světoznámého českého Pařížana a osobitého zástupce art nouveau Alfonse Muchy představuje nově objevené dílo z jeho zralého tvůrčího období, kdy už v plném proudu probíhala práce na cyklu Slovanské epopeje. Tehdy se Mucha velmi často zaobíral právě znázorňováním žen a dívek, z nichž mnohé volně odkazovaly právě k slovanské mytologii, která jej zajímala až do posledních dní života. Zobrazená dívka, důkladně zahalená v bohatě řasenou draperii s hlavou pokrytou čepcem, velmi pravděpodobně není jen portrétem, ale nejspíše i alegorií nějaké vyšší myšlenky, kterou se autor zaobíral, nebo alespoň múzou. Tuto hypotézu podporují i další přesněji určené alegorie z této doby – patří mezi ně kupř. Múza (1920, KGVU Zlín, inv. č. O 1099), Slavia (1920, MT inv. č. O78) a především pak Osud (1920), jenž kromě velmi podobných florálních ornamentů zachycuje bezpochyby tutéž modelku. Ať už jsou pravé sdělení a smysl tohoto díla jakékoli, je nutné vnímat ho jako výjimečnou příležitost k rozšíření poznání Muchovy zralé tvorby, zároveň jako vysoce estetický artefakt a ojedinělou sběratelskou příležitost. Prezentováno ve vkusné dobové adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Sepětí červené a bílé patřilo k oblíbenému Muchovu kontrastu, v němž se prolínal jeho zájem o slovanství s pohanskou a křesťanskou symbolikou, probíranému estetiky od poslední třetiny 19. století. Dívka v ‚bíločerveném‘ představuje Muchu v období nového vzedmutí jeho tvůrčích sil, kdy se již naplno vymanil ze zajetí vlastního stylu. […]“).