komb. tech. (tužka, barevné tužky) na pauzovacím papíře podloženém papírovou montáží
1951
nesignováno
20 × 14 cm
rámováno, pasparta, zaskl.
Podmanivou kresbu U Modré tváře vytvořila Toyen pro francouzského básníka, umělce a historika Jeana-Louise Bédouina podle stejnojmenné malby, která byla poprvé představena na výstavě Jediná žena v l'Étoile Scellée Gallery v roce 1953 a poprvé reprodukována v její monografii vydané nakladatelstvím Éditions Sokolova v roce 1953 (kat. č. 73). Několik málo let poté, co vydechl její věrný souputník Jindřich Štyrský naposledy, Toyen opustila Prahu, a její následnou tvorbu tak musíme vnímat ve znamení nových přátelství, která navázala v Paříži. Tam se nadobro přestěhovala v roce 1947, kdy již byla v Československu uznávanou umělkyní se zahraničním renomé, a téměř ihned se jala po boku ostatních členů pařížské surrealistické skupiny „transformovat svět“. Její plamennou touhu po neustálém zlepšování vyjádřil Benjamin Péret, když napsal, že Toyen je „věčně neuspokojená. Svět je v jejích očích donekonečna zdokonalovatelný, a stačí ho kapku pobídnout, aby se dal do pohybu jako na počátku.“ Za první z jejích transformačních úkonů můžeme rozhodně považovat cyklus Ani křídla ani kameny…, který je inauguračním souborem celého dalšího díla. Objasňuje i návrat k symbolickým pražským domovním znamením, kterými se zabývala například v obrazech U Černého slunce (1950), U Zlatého kola (1951) nebo i v malbě U Modré tváře (1951), jež se stala předlohou dražené kresby. Ačkoliv dílo není signováno, nese přípis vpravo a vlevo dole pod paspartou, obsahující název díla a rozměr původní olejomalby, který byl psán rukou umělkyně. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Toyen tuto kresbu vytvořila podle svého obrazu Au visage bleu, který byl poprvé představen na výstavě ‚Jediná žena‘ v l'Etoile Scellée Gallery. (…) Tento obraz se nacházel ve sbírce Jeanna-Pierra Dupoye. Původně kresba patřila Jeanu Louisi Bedouinovi. Toyen mu kresbu darovala. Přestože kresba není signována, název byl napsán rukou Toyen. […]“).